V našich předešlých blogových článcích jsme již na toto téma narazili. Nyní si jej zkusme probrat více, protože tady možná tkví základní úspěch florbalu.
Jak již bylo řečeno, florbal ve svém počátku a boji o výsluní narazil na odpor ze strany klasických a zavedených halových sportů. Házená má však limit v tom, že ji sice lze hrát na menším hřišti, ale bez klasických branek to není úplně ono. Volejbal se jeví pro žáky základních škol jako hodně náročný sport po stránce technické i co do pravidel. Basketbal má oproti dvěma předešlým sportům velkou výhodu v tom, že se dá realizovat i na venkovních hřištích a popularita streetballu je neodiskutovatelná. Tento vývoj hrál do not florbalu. Ten se totiž dá hrát i v malých tělocvičnách a na malé branky, navíc svým založením připomíná atraktivní hokej, i když charakter hry a hlavně pravidla jsou diametrálně odlišné.
Pak je tu také menší propojení s klasickým „pozemákem“, aneb označením pro hokej, který řada z Vás hrála na nějakém plácku u baráku a který má dnes oporu v hokejbale. Florbal se tak jevil jako ideální náplň hodin tělocviku pro dětí základních, ale i středních škol. Ty tato hra navíc od počátku bavila, začaly vznikat kroužky florbalu, učitelé tělocviku florbalu dávali velký prostor, pořádaly se školní turnaje atd.
Popularita florbalu na školách samozřejmě neunikla pozornosti florbalových oddílů. Ty zde začaly zakládat kroužky pod vlastním vedením a krom klasických náborů si tak vytvářely podhoubí pro vlastní mládežnickou strukturu. Jinde byl vývoj v obráceném gardu, neboť právě z těchto kroužků žáků a studentů postupně začaly vznikat florbalové oddíly. Své konaly i domy dětí a mládeže či jiné instituce podobného zaměření a ve své nabídce reagovaly na zvýšenou poptávku po tomto sportu.
Oddíly ve florbalových baštách tak dnes spíše řeší projekty vytvoření florbalových tříd. Specializované hodiny tělesné výchovy by pak mohly být zaměřeny na rozvoj florbalových dovedností bez ohledu na oddílovou příslušnost, protože vytvořit čistě „klubový ročník“ se jeví jako utopické.
Každopádně pokud se dnes plácáme po ramenou, kam to až florbal dotáhnul, je třeba neopomíjet fakt, že hlavní zásluhu nesou školy a některé volnočasové organizace. Zpět ke kořenům směřují i turnaje škol s celostátním finálovým turnajem, jehož záštitu převzalo i Ministerstvo školství a Česká florbalová unie.
Až jednou bude někdo psát dějiny florbalu v ČR, neměl by faktor úspěchu a prosazení tohoto kolektivního sportu do hodin tělesné výchovy opomenout. Zde totiž tkví jeden z kořenů dnešního úspěchu.
