Ponořme se v čase a nemusí to být ani moc daleko do minulosti. Píše se rok 2000 a florbal se začíná více a více dostávat pod kůži společenského povědomí. Party převážně mladých mužů nosí něco, co některým lidem připomíná klasickou hokejku, jiným zase díky využití prvních florbalových vaků vystává otázka: „Co to tam ti kluci mají? Luk, meč, golfové hole.“ Úsměvné, leč určitě i trochu pravdivé.
Florbal vplul do české společnosti podobně jako jiné fenomény na počátku 90. let. Z počátku se rozkoukával, bojoval o svou přízeň a čelil tlaku klasických halových sportů, jako jsou házená, basketbal a volejbal. Přeci jen tu panovalo obecné klišé, že jen a jen florbalisté ničí palubovky a jiné povrchy hal, a proto je třeba jejich činnost omezit. Největším nedostatkem se v počátku jevila i absence hal s rozměry na florbal, což je 20x40m, podobně jako u házené, futsalu či korfbalu.
Jenže florbalu se povedlo něco, co mu dnes ostatní sporty závidí. Proklouznul do hodin tělesné výchovy a hlavně poptávka ze strany dětí a mládeže rostla. S rozvojem společnosti a stavebním boomem se zvyšoval i počet velkých tělocvičen a mnohé z nich mají dnes florbal jako sport číslo jedna. To však byl stále jen počátek.
S nárůstem poptávky postupně začaly vznikat nové oddíly, byla vytvořena kompletní mládežnická struktura, soutěže se stále rozšiřovaly a o slovo se hlásil florbal i v tom nejdůležitějším médiu dneška, mezi něž patří masmédia obecně. Oslavovali jsme 20 tisíc registrací, oslavovali jsme 30 tisíc registrací a tajně doufali, že časem dostihneme basketbal, volejbal i házenou. I stalo se a my slavili 40 tisíc florbalových hráčů a hráček. I blížil se další vrchol, jímž je snad nejpopulárnější sport u nás a to hokej. I ten padl a florbal tak se svými 50 tisíci registrovaných členů obsazuje druhé místo mezi kolektivními sporty co do počtu členů.
Dnes stojíme před jinou výzvou, neboť ostatní sporty zatáhly za záchrannou brzdu a vytušily, že existence florbalu jim bere řadu potenciálních členů. Začaly jednat. I florbal stojí před dalším mezníkem. Kvantita je jedna věc, druhým aspektem je však kvalita, ale to už je jiná otázka.
